Okamurovo politické hnutí SPD podle zprávy Ministerstva vnitra ČR dokázalo lépe pracovat s tématy DSSS i Národní demokracie

Ministerstvo vnitra České republiky vydalo před několika dny Situační zprávu o extrémismu za 4. čtvrtletí roku 2017. Z větší části v kategorii krajně pravicového extrémismu se jedná o shrnutí povolební situace, ve které mnoho radikálních projektů pohořelo jako pověstní sedláci u Chlumce. K ošálení mysli voličů nepomohlo ani účelové spojování na jednu agitku, nebo vzájemná podpora v rámci proradikálních subjektů.

Při výčtu jednotllivých xenofobů a populistů není možné vynechat extrémistickou a liberální demokracii ohrožující Svobodu a přímou demokracii Tomia Okamury, která bezpochyby k těm extrémistům patří jako zadek na nočník. Obchodníci se strachem využívají podobnou rétoriku jako Bartošova Národní demokracie, zatímco si vesele na sociálních sítích a v jiných propagačních materiálech počínají jako Vandasova DSSS, kdy protimuslimskou slinu doprovází zabředlý anticikanismus podporující nepřímo zahořklost vůči Romům.

A kdo by si přeci jen z řad radikálů chtěl postěžovat, má v zabaleném celofánu mimo jiné také zpochybňování holokaustu…a to už je hodně přesolený kalibr, jehož si musí povšimnout i ti nejradikálnější milovníci svastiky, švabachu a afektovaných gest na pódiu.

Majitel Japa Foods úspěšně využívá zakořeněného předsudku, podle kterého odlišně vypadající člověk s minoritním vzhledem nemůže být rasistou.  Díky tomu se dostávají ke slovu věci, které by  jinak zůstávaly nejen odsouzené, ale také morálně roztrhané na kusy. Bývalý mluvčí cestovních kanceláří s traumaty z dětství posbíral na zemi to, co tady bylo, využil talentu na demagogii, několika mediálních školení, aby následně košatě stavěl na zapáchající stoce, které si všimlo také Ministerstvo vnitra České republiky.

Tak, až zase jednou Okamura vyletí z krabičky jako čert při označování SPD za extrémistickou, může nahlédnout do v článku zmiňované zprávě o extrémismu, ve které je uváděn hned několikrát.

Staré hry jsou Okamurou rozehrávány s lepším PR i možnostmi. To například nikdy Vandas, ani Sládek v minulosti nedokázali. SPD se sice distancuje od nejtvrdšího jádra, zatímco k němu mílovými kroky směřuje například za pomoci homevideií svého předsedy, který japonským vzhledem a příběhem o malém, opuštěném klukovi z děcáku dokáže překračovat jinak pevně stanovené hranice.

Kdyby přišel soud, rozsudek, podmíněný trest pro některého z vrcholných představitelů SPD, potom by marketingové umění s nenávistí mělo menší sílu a snad i vysoký Okamurův post legitimizující xenofobii by býval úplně k ničemu. Prozatím předseda může křičet, že nejsou rasisty, extrémisty, protože umění demagogie ve spojením s politickým marketingem vytváří pro ANO i KSČM lákavou nabídku, se kterou by se to skvěle vládlo. Večerníčkovy rady s řadou dalších veřejnosti neviditelných osob v pozadí vytvářejí z SPD kvalitního ženicha čecháčkovské malosti, kvůli které Masaryk před mnoha desetiletími přinesl v krabičce z Ameriky kult husitství.

Svoboda a přímá demokracie šikovně pracuje s podvědomím nevědomé koláže panslovanské chuti po rasově a náboženské jednolitosti společnosti.  A to je velmi nebezpečné. Tomio Okamura nabízí vůdce, poskytuje otloukánky vlastních chyb a ještě k tomu jako bonus vykračuje k jednorasovému podobenství národa, do kterého se tragikomicky sám dostal jako potomek cizince a jedné Moravanky.

Okamura i se svým politickým hnutím je extrémistou. Zpráva Ministerstva vnitra ČR to jasně říká. I proto je velmi smutné, když Babišův kabinet na tiskovkách oznamuje, že hledají s SPD stranické průsečíky a Válková s Okamurou pracuje na zákonu o referendu. Nalijme si čistého vína. ANO spolupracuje s velmi nebezpečnými extrémisty a hazarduje tak s osudem liberální demokracie, kterou fanoušci SPD považují za svého nejhlavnějšího nepřítele. Radikálové do Sněmovny nepatří a demokratické strany s hnutími by to měly dát jasně najevo bez ohledu na politický marketing amatérského učitele japonského kuchtění.