Deník.cz se zachoval jako trapný zbabělec, když dal prostor xenofobním lžím Zemana i slovíčkům o hradním faulu

Deník.cz připomíná předobraz schizofrenika ochotného se ve jménu zisku z reklam zaprodat zlu dezinformací a výzvám ke xenofobii, zatímco ve stejný okamžik skrze rádoby očistné sloupky ředitele regionálních vydání hlásá stejné médium o několik míst výše pravý opak. 

Ideologii bylo učiněno za dost, i když předtím následoval článek s nadpisem “Kampaň Zemana začala útokem na vítače Drahoše”.

Hranice etiky a morálky zase jednou vzala za své. Rudý nápis “VOLTE ZEMANA” o několik řádků níže, doplněný strachem z imigrantů, není možné jen tak rychle smazat. Zvláště, když k jeho uveřejnění vedlo možná rozhodnutí obchodního oddělení, jemuž bylo šumafuk, že podpisem pod smlouvou dává příležitost nefér kampani, nad níž se slušnému člověku musí zvedat žaludek vzhůru…ale co…čtenář si počte, odnese si podprahová znamení skrze několik zvětšených fontů a fotošopované podobizny Putinovy děvky z Hradu…takže cíl inzerce vzal za své, ať následně pokračuje na dalších stránkách cokoli. Úkolem kampaně bylo upoutat grafikou na lháře z Hradu…takže všechno je v pořádku.

Někomu to přijde fér, když podstatná část stránky hovoří o nefér praktikách Miloše Zemana, i když poté přichází inzerci připomínající obsah. Z věci logiky slušně vychovaného člověka nemůžete dát prostor obchodování s nenávistí, nebo objektům nenávisti a zároveň se této nenávisti postavit skrze sloupek ředitele redakcí.

Člověk se při takové praxi neubrání myšlenkám na konec první a průběh druhé republiky. A co teprve Protektorát?…když to trochu přeženeme, je to podobné, jako kdyby deník umístil na svých stránkách reklamu na Dachau a jeho plynové komory, zatímco nad tím vším by šéfredaktor odmítl zplynování Židů v koncentračních táborech a popisoval by, jak ohavná je praktika nacistů. Ano, takové přirovnání je velmi přitažené za vlasy a možná trochu za hranou, ale z věci logiky a hodnoty morálky jde o velmi podobnou problematiku amorálnosti a neúcty nejen ke čtenářstvu, ale také k hodnotám demokracie a zásadám novinářské etiky, kterou by žurnalisté neměli nikdy překročit ani náhodou.

Buď něco odmítám, nebo neodmítám. Buď se hlásím k nějaké ideologii a komunikaci se čtenáři, nebo nikoli. Neexistuje nic mezi. Taktika nehrdinů dávající prostor dvěma postojům je smutným svědectvím této doby. Pokud chtěl ředitel Deníku být skutečným hrdinou druhého kola prezidentských voleb a předchozího období, měl dát jasné NE obchodnímu oddělení ke zveřejnění štvavého kousku z Hradu. Hrdina se nerodí tímto způsobem. To, co předvedl Deník.cz je recept na zbabělost nejnižšího kalibru, i když se někteří protizemanovští nadšenci dmou radostí nad tím, že v celostátním médiu zazněla pravda, se kterou můžete jen stěží nesouhlasit…tedy pokud nemáte myšlení jako František Ringo Čech.

Morálka je neprodejná, i když si obchodní oddělení Deníku.cz možná myslí úplný opak. Na to bychom neměli listováním novin zapomínat především.