Sládkova Republikánská mládež se díky nezájmu rozpadla

Měli ještě mléko na bradě a občanku v ruce teprve několik měsíců a už si hráli na Sládkovu omladinu. Život Republikánské mládeže netrval příliš dlouho. 

7. října 2017 v Ostravě proběhl první sjezd mladých ultranacionálů, na kterém byl Adam Stříbný zvolený za předsedu a Matyáš Stárek za místopředsedu, aby následně, přibližně o dva měsíce později, 13. prosince 2017, celý projekt skončil v kopru.

Mladé duše ze srdce odmítající NATO, propagující trest smrti a prosazující xenofobní republiku místo svobody lidských práv doufaly ve větší volební výsledek svých dospělých kolegů a zároveň si myslely, že obnovená existence sládkovců i v mládežnické sféře naváže na činnost za Zbelova předsednictví z konce devadesátých let, kdy omladina přebělených snů spolupracovala jak s Vlasteneckou frontou, tak s Národní aliancí.

Plány s očekáváními byly veliké, ale počáteční nadšení a zahleděnost do Sládkových očí vyprchala jako bublinky ve zvětralé minerálce. Záhy po prvních neshodách prvního sjezdu docházelo k úbytku členů, až začátkem prosince 2017 sedmdesát procent mládežníků opustilo řady Republikánské mládeže a těch zbylých třicet procent dva týdny přežívalo do dalšího mimořádného sjezdu 13. prosince 2017, kde se partajníci dohodli na definitivním konci mládežnických republikánů. Předsednictvo padlo a s tím i zbytek těch, co zůstali. Jediné, co členové nyní s nostalgií v srdci mohou držet v ruce, je selfíčko s Miroslavem Sládkem, ze kterého si někteří udělali profilovou fotku na Facebooku.

Z určitého úhlu pohledu Republikánká mládež opisuje dění v dospělácké sekci sládkovců, kdy sice předsednictvo podle některých svědectví sice na facebookový profil i webové stránky vkládalo příspěvky, ale Sládek je následně mazal. I zde podle některých zákulisních informací dochází po volbách k velmi citelnému úbytku členů, podobně jako je tomu u prokremelského Zicklerova Řádu národa-Vlastenecké unie, kde také mimo jiné dochází k vnitřním neshodám.

Fakticky vzato, předseda Republikánské mládeže byl jen loutkovou, vlastně úplně zbytečnou funkcí bez jakékoli reálné moci na dění. Diskuse s mladými sládkovci je tragomickým okamžikem, kdy z jednotlivých slov vystupuje zarputilá frustrace z dění, ve kterém je úbytek lidí vnímán předsedou dospěláků jako přirozená čistka oddělující zrno od plev. Jak to tak vypadá, obnovená činnot pana Sládka nebude mít dlouhé trvání.

Někteří Sládkovi mládežníáci po odchodu z Republikánské mládeže vytvořili prozatím pouze na sociálních sítích skupinu “Mládež národně konzervativní”. Z pohledu na demokracii je takové dění správné. Volební neúspěch společně s diktaturními styly chování předsedy zažívá svůj konec, až zanikne a dochází tím k atomizaci ultranacionální scény, která není následně schopna koordinovaně přispívat k narušení demokracie.