Odpůrci fašismu a extrémismu ukázali, že fašistům tato země nepatří

Radikálové krajní pravice se 16. prosince 2017 díky Okamurovi scházejí v Praze, zatímco proti těmto přisluhovačům zla zcela správně demonstrují odpůrci fašismu, radikalismu a bezbřehé nenávisti. Svoboda a přímá demokracie může být na sebe hrdá. Otevřeně ukázala, jakým směrem míří a jaké názory jsou pro toto politické hnutí nejdůležitější. 

Selfíčka s Wildersem, nebo Le Penovou nehovoří o vlastenectví, ale o ochotě zaprodat se zlu ve jménu vlastního byznysu, protože “obchod” se zlem vynáší v parlamentních lavicích více jak sto milionů za celé čtyřleté volební období.

Zdroj: https://www.facebook.com/tomio.cz/photos/a.185333081477515.45875.179497582061065/1849588115051995/?type=3

Lidé, jež na vlastní kůži, nebo skrze rodinnou zkušenost okusili tyranii holokaustu musejí právě v tyto dny zažívat doslova muka. Kdo by řekl, že několik desetiletí po roku 1989 znovu do hlavního města Česka zavítají myšlenkově nahnědlí xenofobové otevřeně se hlásící k rasové, etnické i náboženské nenávisti. Třídit se má odpad, nikoli lidé. To by si ti milovníci Putinovy roztahovačnosti měli uvědomit především.

Alespoň jedno člověka u srdce zahřeje…Le Penová má finanční problémy, žádá po svých fanoušcích ve Francii peníze, zatímco její konta banky odstavily…francouzské radikálce prvoplánově útočící na muslimy, uprchlíky, multikulturu a nedaleký Brusel dochází šťáva, protože se ani ta politika nedaří tak, jak by si xenofobní blondýna původně přála.

Okamurova hra na spolupráci evropských národů vypadá opravdu příšerně. Je to nechutný gulášek krajně pravicových radikálů pomáhajících si navzájem. Odpůrci Okamurova setkání se dnes nejprve sešli v Roztylech, kde Fedor Gál na protifašistickém setkání řekl docela přesně, že ti lidé přicházející krajní pravice jsou pro něj fašisté. Vtipná byla především etuda s mikrovlnkou na zemi jako zbraň proti rozvášněným členům SPD. Ke slovu se dostal také bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška, který upozornil na vzrůstající nebezpečí krajně pravicových stran a doslova magnetizující byl projev Hayato Okamury, který ve volbách neúSpěšně kandidoval za KDU-ČSL. Po několika projevech se účastníci demonstrace přesunuli k místu konání, kde se Okamurova akce odehrávala.

Je nanejvýš trapné, že tomu myšlenkově nahnědlému setkání v Praze dal příležitost TOP hotel, kde se rokování frakce Evropa národů a svobody konala. Kdyby výše jmenované ubytovací zařízení odmítlo hostit tuto akci, musel by si Okamura vybrat jiné prostory ke svým perverzím. A kdyby to takto udělali všichni, měl by předseda SPD vážný problém se zorganizováním potlachu o ještě bělejším světě, kde blonďák Wilders za své protilidské úvahy sklidí salvu potlesku.

Několik stovek antifašistů i odpůrců rasismu označovaných některými médii nelichotivě jako anarchisté, nebo ultralevice dnes před TOP hotelem protestovalo za pokřiku “My jsme Unie”, “Fašisty tady nechceme”, “Fašisti táhněte”, zatímco několik metrů před nimi za zábranami na místo xenofobního setkání přicházeli někteří účastníci a hosté mnohdy provokující demonstranty poznámkami o tom, kdo antifašisty platí. Přes okno hotelu fotila demonstranty Jana Yngland Hrušková, jež po neúspěšné “prezidentské kandidatuře”, se kterou se snažila strhnout na sebe pozornost, nyní všem dávala najevo, že patří k vyvoleným na Okamurově setkání.

Proti příchodu třicítky krajně pravicových europoslanců a jejich fanoušků demonstrovala například Iniciativa Ne rasismu, queer anarchistická skupina QAS, křesťansko-feministické ekumenické uskupení RFK, Socialistická solidarita, nebo iniciativa Proti projevům nenávisti. Bohužel na setkání chyběli zástupci všech demokratických stran. Ve Sněmovně jednotliví poslanci například Demokratického bloku i sociálních demokratů plná ústa, ale když mají veřejně dát najevo svůj nesouhlas s krajní pravicí a populisty, tak na místo nepřijdou. Když policie požádala, aby demonstranti udělali prostor pro přicházející delegáty, lidé uposlechli a začali zcela správně křičet “fašisti, fašisti”, protože názory radikálů před postavenými zábranami odpovídaly velmi blízko fašistickým pohledům na svět. 

Mezi pozvanými v sále byl například Jiří Petřivalský, nebo čeští obdivovatelé italských xenofobů z Ligy severu, jejichž šéf byl také na setkání zastoupen. Mezi odpůrci radikálů byli například mladí, staří…mládežnické “sekce” sociálních demokratů, Zelených i představitelé některých nevládních organizací volajících po světě o míru, toleranci a nenásilí. Situace ve městě využili také další radikálové ke své poněkud tragikomické ekvilibristice, kdy si například ukřičený Jiří Černohorský s desítkou lidí na několika místech v Praze hrál s krabicemi v ruce, nebo krabicemi na sobě na pouliční zábrany. K tomuto defilé nechyběl znak islamofobů.

Co by asi Černohorského dědeček, u něhož dlouhou dobu štváč zla žil, říkal na to, co jeho vnuk dělá a jaké hodnotě se duševně zaprodal…možná by neměl radost z toho, že se přidal vnouček na stranu xenofobů obhajujících právo na rasově čistou společnost. Radikálové v obsahově nahnědlém a poněkud zasmrádlém kabátku do společnosti rozhodně nepatří, tím méně fobíci  z blízkého TOP hotelu.

Cemper i spoustu dalších lidí na straně antifašistů udělali dnes spoustu skvělé práce. Byl to nenásilný odpor ukazující lidem s neofašistickými nápady a úmysly, že pro ně v Česku není místo.