Bylo by fajn, kdyby prezidentští kandidáti odpovídali bez vytáček

Předvolební kalkulačky jsou celkem dobrým nástrojem, protože mimo jiné nabízejí odpovědi prezidentských kandidátů na spoustu zásadních otázek, podle kterých se volič může nakonec rozhodnout. 

Pohled na jednotlivé výsledky na konci několika otázek nebývá často příliš šťastný a člověk velmi snadno přijde k velkému zklamání, protože zajímavý kandidát, pro kterého byste dali hlas, neodpovídá na otázky přímo a raději slůvkem “Nevím” kličkuje jako králík v kleci. Politikaření, jak se zdá, opět zakralovalo i v prezidentských volbách, což je na jednu stranu očekávatelné, ovšem pro voliče je takový přístup mírným zklamáním, kdy “neposkvrněný” muž v popředí získá díky internetové aplikaci a uváděným odpovědím skvrnu na klopě.

Například taková volební kalkulačka na adrese https://volebnikalkulacka.cz/cs/prezidentske-volby-2018 nabízí zajímavý pohled na jednotlivé uchazeče o funkci prezidenta republiky. Podívejme se nyní na některé otázky a odpovědi tří prezidentských kandidátů, jež by se mohli stát opravdovými konkurenty xenofobního a populistického Miloše Zemana.

OtázkaDrahošHoráčekHilšer
Bratři Mašínové mají dostat státní vyznamenáníNENENEVÍM
V ČR se má platit euremANONEVÍMANO
Státy EU mají řešit otázky týkající se azylu a uprchlictví jednotně a koordinovaněANOANONE
Místo ČR je v jádru EUANOANOANO
Provozovatelé velkých sociálních sítí mají mít povinnost smazat výhrůžky násilím nebo "falešné zprávy"NEVÍMNEANO
Mají stát či obce zajišťovat levné sociální bydlení alespoň pro 1 % nejchudších?ANOANONEVÍM
Předluženým lidem se mají po čase poctivého splácení smazat všechny dluhyNEANONE
V ČR má být zakázána stavba minaretůNEVÍMANONEVÍM
Homosexuální páry mají mít možnost adoptovat dětiNEANOANO
Vlastnit zbraň má být ústavní právoNEVÍMNENE
Handicapované děti se mají většinově vzdělávat odděleně od nehandicapovanýchNEVÍMNEVÍMNE
Benešovy dekrety byly svého času projevem bezprávíNENEVÍMNEVÍM

Hilšer neví, jestli by bratři Mašínové měli dostat státní vyznamenání, zatímco Horáček hned ve dvou odpovědích ukazuje, že si není jistý Evropskou unií, protože by chtěl, aby Česko zůstalo v jádru EU, zatímco na otázku, zda by se v Česku mělo platit eurem odpovídá vyhýbavě “nevím”. To je vskutku zvláštní přístup ke konstruktivní politice zaručující státu budoucnost a ekonomickou podporu například za pomoci eurofondů.

Drahoš s Horáčkem by otázku azylantů vložili do rukou jednotlivých tátů a jejich azylových zákonů, zatímco by propagovali koordinované jednání v této otázce mezi jednotlivými evropskými státy. Hilšer s tímto přístupem vůči uprchlíkům nesouhlasí. Je na každém, zda je mu milejší ten, či onen přístup, ale hra na individuální řešení poskytující možnost koordinovaných kroků, když to politici z nějakého důvodu budou chtít, nemusí být nutně správné a může vést k nesolidárnímu jednání vůči jiným státům EU a následně také k porušování mezinárodního práva, kdy se třeba xenofobní a populističtí premiéři vlád mohou domluvit na stavbě segregačních zdí, kdy oběti války nejsou vpuštěni do jednotlivých zemí v Evropě. Pokud by Brusel zavedl jednotnou azylovou politiku napříč všemi členy, mohlo by se riziko porušení mezinárodního práva i nesolidárnosti významně eliminovat ku prospěchu práv samotných uprchlíků a migrantů.

Zarážející je odpověď Hilšera na to, zda by města měla mít sociální byty. Senátory a poslanci prosazený lékař původem z Chomutova prostě neví. Vysloveně trapný je postoj jmenovaných tří prezidentských kandidátů k otázce, zda by se měla zakázat stavba minaretů. Drahoš s Hilšerem nevědí, zatímco Horáček jasně říká, že nikoli. Jako kdyby prezident republiky měl rozhodovat o tom, jaká stavba by kde měla stát. O tom přeci takto nemůže žádný zákon rozhodovat. Od toho jsou zde stavební úřady a památkové úřady, které záležitost posoudí lokálně, vzhledem k místním dispozicím. A především úřady by v žádosti o zřízení mešity, nebo modlitebny měly rozhodovat bez předsudků, kvůli kterým v žádostech nesmí zaznít mešita, nebo modlitebna.

Obecně vzato jde o populistickou otázku nahrávající na smeč islamofobům a české krajní pravici. Na druhou stranu odpovědí jednotliví prezidentští kandidáti dávají najevo svůj přístup k ultranacionalismu. Horáček by zakazoval minarety, Drahoš s Hilšerem prostě nevědí, zda ano, či ne.

V otázkách adopcí dětí homosexuálními páry se Drahoš jasně staví proti. To například málo lidí ví. Dokonce o tomto postoji nemají ponětí ani Drahošovi fanoušci. Mají děti z ústavů raději vyrůstat bez rodinného prostředí? Dávat přednost ideologii před potřebami dětí je krátkozraké a hloupé. V tomto ohledu Drahoš zcela jistě nabízí nelidský pohled, který se ovšem nesnaží zakrývat.

Drahoš neví, zda by právo vlastnit zbraň mělo být ústavním. To je trošku divné. Podobně je na tom také v otázkách inkluze. Horáček také neví a snad jediný, kdo z trojice jmenovaných odpověděl jako demokrat je Hilšer, který odmítá, aby se handicapované děti učily odděleně od těch “zdravých” dětí. Kam se poděla ochota prosazovat společnost hodnou 21. století. Otázky inkluze jsou rozdělujícím tématem, a tak možná Drahoš s Horáčkem raději zopakuje nevím a ještě k tomu dodá výmluvné poznámky, aby se neřeklo.

A jako perlička na konci je otázka Benešových dekretů, zda byly projevem bezpráví. Místo, aby prezidentští kandidáti jasně odpověděli, z velké části, až na Drahoše kličkují a hrají si na to, že nevědí, zda generalizační bezpráví bylo skutečně bezprávím. Možná i v této odpovědi prezidentští kandidáti dali na všeobecný ultranacionální populismus, podle kterého si Němci Dekrety zasloužili, protože měli smůlu a byli těmi nenáviděnými Němci…jasné ano by bylo nepochopeno, a tak se raději mlží slůvkem nevím.

Jak již bylo v článku několikrát naznačeno, bylo by fajn, kdyby prezidentští kandidáti odpovídali jasně bez vytáček a doprovodných poznámek snažících se zaobalit hrubý kámen jasných postojů. Bohužel, realita je jaká je, a tak se volič musí zamyslet nad tím, zda vyhýbavé odpovědi nejsou přespříliš a nezakrývají jiné vlastnosti prezidentského kandidáta.