Některým beduínům je v Izraeli odebíráno, nebo nepřiznáno občanství

Izrael přistupuje k občanství poněkud svérázně. Tedy, pokud jde o příslušníky minorit vůči kterým se místní úřady nechovají zrovna standardně. Typickým příkladem by mohli být beduíni z Negevské pouště.

I když tito lidé žijí v Izraeli po desítky let, studují, pracují, odvádějí daně a slouží v armádě, několika desítkám beduínům úřady jednoduše odebraly občanství, protože údajně tento právní statut byl kočovníkům udělen v minulosti omylem. Díky tomu se mladí, staří, ženy, ale také děti stávají lidmi bez státní příslušnosti.

Odebírání občanství je občasnou praktikou izraelských úřadů.

Stovky a dost možná tisíce beduínů z negevské oblastí ztrácejí své občanství kvůli dřívější údajně chybné registraci. Rozhodnutí státu má dalekosáhlé důsledky na beduínskou komunitu, protože kvůli chybné registraci rodičů, ke které došlo před několika desetiletími, ztrácejí občanství nejen rodiče, prarodiče, ale také jejich děti, díky čemuž mohou mladí přijít například o svou práci, pokud pracují v izraelské armádě.

Za pochybení v minulosti jsou de facto trestáni ti, co za nic ani omylem nemohou. Kdysi v minulosti podle tvrzení státu úřady špatně rozhodly, a nyní budoucí pokolení trpí. Otec občanství měl, zatímco jeho syn ho nemá, protože o něj přišel, i když celý život žije v negevské oblasti a po celý svůj život byl předtím pokládán za izraelského občana.

Některé západoevropské státy označují Stát Izrael za jedinou demokracii na Blízkém východě, i když se ve skutečnosti jedná o vojensko – policejní stát s prvky ultranacionalismu na čele. Demokracie by rozhodně nikoho dodatečně nezbavovala občanství, když už jednou bylo uděleno. 

Beduíni nepatří zrovna mezi nejbohatší, a tak získání občanství, které bylo předtím odňato, je téměř nesplnitelným cílem, jemuž brání například vysoké správní a ostatní poplatky za právní zastoupení. Problém s občanstvím beduínů je dlouholetým a rozhodně se nejedná o současný fenomén. Některým beduínům trvá až třináct let, než získají po soudních peripetiích zpátky občanství.

Advokáti z nevládní organizace Adalah zabývající se právy arabské menšiny v Izraeli nedávno apelovali u izraelského ministra vnitra Arye Deryho a generálního prokurátora Avichai Mendelblita, aby dosavadní praxi odebírání občanství beduínům v Izraeli zrušili jednou provždy.

Zarážející je také praxe úředníků, kdy je občanství odejmuto bez jakéhokoli vysvětlení, a dokonce ani beduíni nejsou poučeni, že se mohou vůči úřednímu rozhodnutí odvolat. Lidé promeškají lhůty a následná obrana je velmi složitá, mnohdy až téměř nemožná. Lidé nevědí co mají dělat a ztrácejí se v katakombách právních kliček, se kterými si sami rozhodně neporadí.

Lidé bez občanství, jinak s trvalým bydlištěm, dostávají sociální dávky, zdravotní pojištění, ale nemohou volit do Knessetu, nemohou ucházet o pracovní místo a zároveň nezískají izraelský pas, díky čemuž nemohou například vycestovat ze země do zahraničí.

A pokud byl beduín delší dobu v zahraničí a během svého pobytu přišel o občanství, může takový člověk přijít také o adresu trvalého bydliště.

Existují také rodiny, kdy jeden sourozenec je izraelským občanem, zatímco tomu dalšímu bylo občanství odejmuto. Některým beduínům bylo občanství odebráno poté, co si zažádali o pas k pouti do Mekky. Zákon o občanství byl v Izraeli přijat v roce 1952 a mnozí beduíni společně s dalšími arabskými příslušníky se nemohli ucházet o občanství, protože oblast, ve které žili, byla pod vojenským mandátem. Podle informací některých nevládních organizací se by se mohlo jednat až o 2 600 beduínů, kterým občanství bylo odebráno.

Izraelští zákonodárci by měli takové praxi učinit přítrž. Není možné, aby člověk, který v zemi žil třeba dvacet let, z ničeho nic přestal být občanem státu.