Má skutečně Schwarzenberg zasedat v Holomkově fondu?

Všechny oběti holocaustu, tedy i Romové, si zaslouží neskonalou úctu a s tím související památník, na kterém by se lidé mohli poklonit památce nacismem zavražděných a umučených. Je národní chybou, že v České republice a předtím v Československu se přehlížely romské oběti nacistického řádění. Podávala se úcta židovským obětem, zatímco ty jiné jako kdyby neexistovaly. V takovém přístupu byla ukryta politika nepřiznání vlastní viny, nebo podílu například na vyvražďování romských spoluobčanů.

Komunisté na konci sedmdesátých let dvacátého století postavili na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku zemědělskou velkovýrobnu, čímž bez obtíží ukázali, že rudý režim vyznává pravidla segregace, kde nejsou všechny oběti nacistické zlovůle stejně hodnotné. Rok 2016 vysílá do svého okolí neznalé mimikry, naděje i nekonečné očekávání plné absurdity, nelidství i obyčejné touhy zůstat v popředí nějakých dějů a rádoby proromských postojů z řad některých romských aktivistů.

Je správné, když se společnost tak nějak malými krůčky “snaží” o nápravu, i když jakékoli zlepšení je zatím v nedohlednu. Sobotkův kabinet ústy ministra Hermana připravuje odhady na odkoupení velkoprasečáku, zatímco celé vládní angažmá po větru zapáchá politickým prospěchářstvím nadcházejícího supervolebního roku, kdy se ČSSD bude ucházet jako premiérova strana o hlasy voličů.

Pesimismus je v problematice Let u Písku více než zdravým způsobem uvažování. No řekněte sami, před několika lety vznikl odhad na odkup, ale všichni v blízkosti předem věděli, že cesta nikam nevede, protože se doslova před očima přítomných odehrál jednostranný monolog ve jménu obav z celospolečenské diskuse nad koncentračním táborem provozovaným československými četníky.  Z moci vládní politiky se odmítaly jakékoli diskuse o dalších Lidicích, zatímco opodál mával Čeněk Růžička se seznamy internovaných a bernou mincí zůstávaly jednoúčelové výklady vojenských topografických ústavů, na jejichž faktech je “příběh” Let u Písku oficiálně vykládán. Pro majoritní politiky je lepší hovořit nanejvýš o tisícovce internovaných, než přijmout fakt o mnohem vyšším počtu zadržovaných a povražděných.

ashampoo_snap_2016-11-10_21h24m16s_020_

Média, především ta internetová, ráda přehánějí a v titulcích dodávají jednotlivým událostem přehnaný optimismus, kdy se příprava na odhad odkupu velkovepřína v Letech pokládá předem za stoprocentní jistotu rovnající se okamžitým koncem zemědělského podniku na místě bývalého koncentračního tábora. Nevědomý čtenář si přečte článek a raduje se z dobrého vývoje. To je také účel podobných sloupků. Hlavně, že se kecá a kecá, zatímco oběti nacistické zlovůle nenalézají žádné zastání. Jako kdyby o ně nešlo a všechno se točilo kolem ideologií, nebo dobrých postů vylézajících na povrch. Polanského zjištění nejsou brána v potaz dokonce ani romskými aktivisty………..to je velmi smutné.

Hlavním problém ve věci zrušení velkovepřína v Letech představují peníze. Kdyby dávno, předávno romští aktivisté volající po důstojnějším památníku založili fond, nebo nadaci a zahájili sběr financí na odkup, mohla dnes na účtě k vyřešení tíživé otázky promlouvat nemalá suma peněz. Bohužel, k tomu nedošlo, i když se o tom diskutovalo.

10. srpna 2016 byl u Krajského soudu v Brně inženýrem Karlem Holomkem založen Nadační fond památníků obětem romského holocaustu.

Účelem nadačního fondu je: 

  1. získávání finančních prostředků na obnovu, rekonstrukci či nové zřízení památníků obětem romského holocaustu na území ČR, jejich obnova, oprava, a uchovávání,
  2. usilování o přemístění či zrušení objektů a staveb v obci Lety, okres Písek, které dehonestují stávající památníky obětem romského holocaustu,
  3. zřízení pamětní desky na místě bývalé cikánské osady Hraničky na jihovýchodní Moravě mezi obcemi Kyjov a Svatobořice,
  4. provádění průzkumu možné piety a zřízení nových pietních míst romským obětem holocaustu na území ČR,
  5. poskytování nadačních příspěvků k naplnění účelu nadačního fondu

Je to další cestička ke kýženým změnám? Načasování vzniku nadačního fondu je poměrně matoucí. Na jedné straně stojí stát, jež by měl připravit odhad na odkup a možná vše zaplatit………na té další nově zřízený fond, který by měl také shromažďovat finanční prostředky třeba na odkup velkovepřína v Letech u Písku………promlouvá v tomto příběhu neochota státu podílet se plně na odkoupení? Chce Vláda ČR dát Romům příležitost spolupodílet se na odkupu zemědělského objektu Agpi a nezříká se tím Sobotkův kabinet nepřímo spoluviny jako nástupnické organizace po protektorátních úřednících?

ashampoo_snap_2016-11-10_22h27m25s_023_

Nabízí se mnoho otázek….proč pan Holomek nevytvořil fond dávno předtím?…….jak to bude s odkupem v Letech u Písku? Bude z větší části závislý na finančních sbírkách zmiňovaného fondu? Poté ovšem  k vyřešení nedojde ani do dvanácti měsíců. Reálné je hovořit spíše o několika letech……pokud ovšem do rozpočtu fondu nebudou putovat nějaké větší finanční prostředky. Také je možné, že Vláda ČR předem počítá s fondem jako s organizací, jež by následně spravovala peníze vládou alokované na odkup velkoprasečáku. I takový scénář je možný. Také fond může být oslovený k vytvoření koncepce odkupu, kdy od státu dostane peníze na jednotlivé části projektu……..pokud by tomu tak opravdu bylo, poté by zřízený fond a jeho skutečná aktivita byla přínosná až za několik měsíců, nebo let, kdy bude jasné kolik bude odkup v Letech stát a jak konkrétně bude vykonávaný.

Je velmi smutné, že bankovní účet číslo: 115 – 2987510277/0100 není transparentním účtem a lidé nemohou zkontrolovat, kolik je na něm finančních prostředků. Je vedený u Komerční banky, ovšem nikdo z řad veřejnosti nemá právo sledovat jednotlivé položky stran MÁ DÁT x DAL. Stejně tak není k nahlédnutí využití jednotlivých částek a veřejnost nemá ponětí, co fond konkrétně udělal. Proč se v rámci moderního zvyku  transparentnosti nesáhlo po naprosto průhledném systému?

Je neprůhlednost účelem? Nemají snad plátci a veřejnost vědět, co se konkrétně ve fondu děje? Nebylo by na čase konečně začít s štítem transparentnosti? Zvláštní je složení statutárního orgánu, ve kterém působí kromě Michaela Kocába také Karel Schwarzenberg.

ashampoo_snap_2016-11-10_22h10m00s_022_

Knížecí přítomnost vzhledem k některým historickým výkladům vypadá nechutně, nebo přinejmenším zvláštně. Americký historik Paul Polansky ve své knize “Tábor smrti Lety” uvádí, že otec současného Karla Schwarzenberga měl v blízkosti koncentráku 10 tisíc hektarů lesa a velká část byla po přírodní kalamitě zničena. K odstranění škod potřeboval majitel pozemků sehnat levnou pracovní sílu, která by napadané dřevo zpracovala co nejdříve, než se stane naprosto nepoužitelným. V nacisty okupovaném státě údajně požádal Schwarzenberg o vybudování pracovního tábora v Letech u Písku. Z popisovaných archivních dokumentů vyplývá, že k prvotnímu odklizení stromů kníže použil k otrocké práci nejprve Židy z Mírovic, a ti když se ukázali jako nevhodní, tak skončili v Terezíně, zatímco si šlechtic přizval na práci zadržované Romy, kteří v nelidských podmínkách pracovali nejen v lese, ale také v kamenolomu. Podle tvrzení Polanského měl Karel Schwarzenberg v letech 1940 – 1942 využívat při otrocké práci na svých pozemcích Židy i Romy.

Syn Karla Schwarzenberga, který je zároveň jeho jmenovcem, takový výklad dějin a událostí odmítá. Tehdy mu byly dva roky a jako malé dítě zcela jistě není zodpovědný za činy svého otce. Ale i tak fyzická přítomnost Schwarzenberga ve statutárním orgánu Nadačního fondu památníků obětem romského holocaustu vypadá podivně. Nebo bychom měli přivřít oči a jednohlasně prohlásit, že syn, jehož otec se podílel podle některých tvrzení na vyvražďování Romů v koncentráku, má morální právo svým jednáním očistit svůj rod? Jak by se cítili Židé, kdyby v organizaci zabývající se oběťmi holocaustu usedal na předních místech potomek správce, nebo zakladatele koncentračního tábora? Nejspíš by dotyčného vyhodili a všeobecně by se na založenou organizaci hledělo skrz prsty.

Navíc je tu možný střet zájmů, kdy by se mohl současný Karel Schwarzernberg vymlouvat, že účastí v Holomkově fondu splatil coby potomek svého otce část odškodnění Romům za příkoří, jež tito lidé utržili v otrocké práci na rodovém majetku, a tak dále nemusí potomkům obětí z Let nic vyplácet, nebo se částka k vyplacení může pohybovat jen v řádech symbolických čísel. To by bylo velmi nemorální a neuctivé k obětem i jejich rodinám.

Není proto divu, že i zde, v případě Holomkova fondu vznikají pochybnosti společně s pocitem selhání, podkopání spravedlnosti……….zatím nic nenaznačuje tomu, že by se věci hnuly k lepšímu. Rozhodně fond bez transparentního bankovního účtu s lidmi jako je Schwarzenberg není důkazem o chuti jednat v zájmu odpovědnosti za dění v minulosti.