V Káhiře žije na stovky tisíc uprchlíků

Evropa díky populistickým politikům, extrémistům i senzacechtivým médiím podléhá protiuprchlické hysterii. Z večerních zpráv se vynořují zlí běženci utlačující Evropany, zatímco zaznívají tvrzení o tom, jak muslimské země odmítají přijímat jakékoli uprchlíky v okolí. Prý se uzavírají a ti bohatší pouze financují uprchlické tábory kdesi v Jordánsku nebo Libanonu. Ale to není vůbec pravda. Mohli bychom začít s oblíbenou destinací Čechů, egyptskou Káhirou. 

Výletníci si tam jezdí na dovolenou za pyramidami a vůbec nevnímají, že mezi domy a ulicemi žijí uprchlíci prchající před válkou i politickým nebezpečím. Káhira je domovem jedné z celosvětově největších populací uprchlíků přebývajících v nejchudších čtvrtích nebo místních městských uprchlických táborech zřizovaných nevládními organizacemi. Hlavní město potomků faraonů se stalo vděčným cílem syrských uprchlíků, jež do severoafrického státu odcházejí ze své domoviny, aby v Egyptě zažádali o azyl. Do konce roku 2013 UNHCR v Káhiře napočítalo na 131 599 uprchlíků z Damašku.

Zatímco se v Česku trapně debatuje a filosofuje o několika stovkách uprchlíků žádajících o azyl, Egypt jich hostí na několik set tisíc. O uprchlících přebývajících ve slumech, uprchlických táborech uprostřed měst se hovoří jako o tzv neviditelných uprchlících…….neboli těch, o které je mezi novináři a veřejností pramalý zájem.  Je to velká škoda, protože více jak polovina uprchlíků z celosvětového hlediska žije v chudinských městských oblastech, kde často vykonávají ty nejpodřadnější práce, zatímco žijí ve velmi nuzných podmínkách. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky(UNHCR) se snaží těmto lidem zajistit co nejdůstojnější podmínky například tím, že spolupracuje s městskými úředníky na zřizování tzv městských uprchlických táborů, kde uprchlíci dostávají základní péči. V Egyptě je 52,7 % z celkového rozpočtu UNHCR určených pro Egypt určeno na podporu živobytí, protože uprchlíci nemohou v této severoafrické zemi pracovat. 

Egypt v minulých týdnech zažil celkem složité období a dalšími právě prochází. To se podepisuje na životě uprchlíků v této zemi, kdy je pro nevládní organizace stále složitější pomáhat jak žadatelům o azyl, tak nelegálním uprchlíkům, jež se často bez pomoci v přítmí chudinských čtvrtí Káhiry a dalších měst ukrývají. Dochází ke svévolnému zatýkání, protizákonným deportacím ze země nebo dokonce i k sexuálnímu zneužívání žen policisty nebo městskými, či vládními úředníky, kteří za poskytnutí sexuální služby slibují uprchlíkům výhody, jež následně lidé v nouzi nedostanou. Afričtí uprchlíci s tmavou pletí jsou častými oběťmi rasismu – zvláště v Káhiře. Často se uprchlíkům v Egyptě nedostává legitimní policejní ochrany a uprchlíci se stávají oběťmi trestných činů i ponižování ze strany samotných policistů. Kdyby nedocházelo v Egyptě k politickým otřesům a téměř válečným stavům, nebyla by policie možná tak nečinnou a neschopnou. Rozvrácenost se podepisuje  téměř na všem a pociťují ji rovněž samotní Egypťané.

Egyptská vláda poskytuje uprchlíkům a žadatelům určitý přístup k veřejné zdravotní péči i vzdělání, ale místní správní úřady mají k běžencům velmi xenofobní přístup, kdy jsou uprchlíci z jihu Súdánu považovaní za méněcenné. Přeplněnost uprchlických táborů je v Egyptě často řešena protizákonnými deportacemi do zemí, odkud uprchlík přišel. To se často děje bez ohledu na to, co se s nebohým člověkem stane. Navrátivší jsou poté oběťmi perzekucí, mučení a vražd ve své domovině. Taková neoficiální praxe je porušením mezinárodního práva, ve kterém se občas dostává ke slovu obchod s lidmi nebo kšeftování s převaděči, kdy žadatelé o azyl, uprchlíci raději utečou za úplatu nebo protislužbu do Evropy na některé z přeplněných lodí. Není na tom nic nemorálního. Udělal by to každý člověk v jejich situaci.

Vysoký úřad komisaře OSN pro uprchlíky zahájil s egyptskými úřady jednání, kdy uprchlíci z tábora Salloum(nachází se poblíž hranic s Libyí) jsou přesídlováni do uprchlických táborů přímo v Káhiře. Nedochází tak k neadekvátnímu přesunu lidí zpátky do Libye, odkud do Egypta uprchlíci přišli. Jak již bylo v článku naznačeno, hlavními skupinami uprchlíků v Egyptě jsou Syřané, Jihosúdánci, Somálci, Eritrejci, Etiopané.

Ashampoo_Snap_2015.08.13_22h59m52s_017_
Zdroj: UNHCR

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky má v plánu v Egyptě mnoho projektů , pomocí kterých by mělo dojít ke zlepšení stavu uprchlíků. Připravuje spolupráci s ministerstvy pro lepší zajištění vzdělávání nedospělých uprchlíků a žadatelů o azyl. Do procesu budou zapojeny nevládní domácí, i mezinárodně působící organizace. Pro rok 2015 UNHCR počítá s 85,2 miliony amerických dolarů k zajištění potřeb uprchlíků v Egyptě. Je v zájmu Evropské unie, aby se péče o uprchlíky zlepšila, protože se tím sníží počet uprchlíků využívajících cest do Evropy.

Syřané byli z počátku konfliktu docela vítanými. Ke změně vůči syrským uprchlíkům došlo v období politických převratů v Egyptě, kdy sílil všeobecný strach z “přívalové vlny” kdy nikdo nevěděl, co se bude dál dít. Sílily xenofobní nálady, jež byly následně využívány populistickými politiky. V létě roku 2013  Egypt zavedl vůči syrským uprchlíkům vízovou povinnost a de facto znepřístupnil legální možnost vstoupit na své území. Přesto všechno se počet přicházejících Syřanů zvětšuje, ale rozpočet UNHCR určený pro zemi pyramid s tím nepočítal a na začátku roku 2015 byl snížen o 25 %. Nyní dodatečně dochází k jeho navyšování,  protože by neměl kdo se o uprchlíky postarat.

V Egyptě není všechno správné, dochází k porušování lidských práv……ostatně k nim dochází také v České republice…..přesto všechno tvrdit, že země jako Egypt nepřijímají uprchlíky je hloupé, nepravdivé a lživé. Arabské státy, stejně jako všechny země světa, uprchlíky přijímají a mají jich na svém území mnohonásobně víc, jak Česko, které je z pohledu HDP bohatší než celý Egypt.