Sokol i Tyrš vyznávali ideál eugeniky i sociálního darwinismu

Se Sokolem jde ruku v ruce dvousečný  sociální Darwinismus přirozeného výběru, kterému Tyrš jako spoluzakladatel Sokola “propadl”. Pouze silní přežijí v boji a ti ostatní jsou odsouzeni k zániku. Darwinismus byl koncem 19. a začátkem 20. století velmi populární. Však se také o Darwina opíraly nejrůznější panslovanské teorie, které na základě boje silnějších se slabšími demonstrovaly kulturní šovinismus. Sociální Darwinismus rozvíjí myšlenky eugeniky, kdy je možné člověka za pomoci genetiky i dalších jiných nástrojů zdokonalovat, třídit i vylepšovat.

Český překlad Darwinova spisu O vzniku druhů přírodním výběrem neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život vyšel teprve v roce 1914, ale ideál Darwinismu se  v českých zemích, zvláště na Moravě, rozvíjí velkou měrou. Darwin a kratičký popis jeho teorií se objevuje v roce 1862 v Riegrově Slovníku naučném. Darwinismus přerostl v eugeniku(studium mechanismu lidské dědičnosti a hledání cest ke zlepšení genofondu populace pomocí řízené evoluce pokoušející se vymýtit nežádoucí geny).

Jejím velmi hlasitým stoupencem byl například přední český zoolog Vejvodovský, který jako řešení ve společnosti v 70. letech 19. století navrhoval chování sociálního hmyzu “Kde se však dbá zákonů společenských, kde se odstraňují neužiteční členové státu, tak, jako zloději medu u včel, tu může společenský život rozkvétati.” Myšlenky eugeniky rozvíjel na začátku 20. století  profesor neuropatologie na Univerzitě Karlově v Praze, Ladislav Haškovec, který požadoval zavedení povinných lékařských předmanželských prohlídek. V roce 1915 byla dokonce vytvořena Česká společnost eugenická, která do eugeniky vnesla zápach politiky.

Lidé jsou rozlišováni na základě genetických rysů. Tvar nosu, lebky, délka rukou, barva očí ve světle sociálního Darwinismu  zařazuje člověka buď do linie vyvolených, nebo zatracených. Podle těchto rozlišovacích rysů je rozvíjena také teorie silného národa, kdy zdravý Slovan je základem, zatímco Germán, Rom nebo kdokoli jiný představuje teoreticky hodnotu méněcennosti. Ve světle těchto teorií je v romantickém koloritu vykládán ideál husitství i legionářství. Eugenika se v raném Československu dostává do nejvyšších politických kruhů. Slovanství je znakem správnosti zaručující předurčení slávy. A také tento světonázor je na státovkách Muchou podporovaný.

Zakladatel tělovýchovného spolku sociální Darwinismus na rozdíl od politiků vnímal trochu odlišně. Slovanství, napojené na češství jako ideál správného člověka propagoval Tyrš také. V sokolských cvičebnách a tělocvičnách byly běžně k vidění obrazy i busty Žižky, Husa, Komenského…..to aby si každý z cvičenců uvědomil, že je také Slovanem, pokračovatelem ducha zobrazovaných a často idealizovaných postav minulosti. Slovan, nyní již Čechoslovák, by se měl zdokonalovat, protože “Čím menší je národ, tím je podle Tyrše tento „boj“ obtížnější – existence malého národa je závislá na bohatství duševním a tělesném, a proto ve jménu Darwina lidé z rukou Muchy pohlížejí na nově poskytovaný ideál darwinismu Tyršova a potažmo také Masarykova střihu.

Tyrš pokládal Darwinův pojem boje o život za předpoklad vývoje a pokroku, ale v poněkud jiném smyslu, než byl všeobecně vykládán. Sociální darwinismus chápal eticky. Boj o život byl podle něj bojem mravním, úsilím o mravní zdokonalení a zušlechtění, to platilo i na úrovni celých národů. Sociální darwinismus tak nebyl bojem ve smyslu konfrontace, ale naopak vzájemného zlepšení, vývoje, pokroku a fyzické a morální kultivace. Sokol byl “znečištěn vypjatým nacionalismem”, který následně za podpory Thuna a dalších politiků hlásal do okolíPrvořadá je zaměřenost na „brannost“ a „válečné ctnosti nacionálních hrdinů“(viz busty Husa, Žižky, Komenského v tělocvičnách)…….a právě tento kolorit měla rozšiřovat a podporovat Muchova grafická činnost. Stokorunová státovka ve zobrazení sokola obsahovala všechny tyto na první pohled ukryté informace.

Je možné v případě Sokola i samotného Tyrše hovořit jako o národovecké organizaci a českém vlastenci? Z určitého úhlu zcela nepochybně. Ale přeci jen, základem  ideových myšlenek Tyrše i jím založeného Sokola je snaha o praktické uplatnění pravidel eugeniky v českém prostředí.