Bartoš zneužívá Tyrše. Ale Tyrš by o Bartošovi řekl, že se dopouští zločinu na národu

Je tragikomické, že zrovna Adam B. Bartoš hrající si na ochránce všeho českého, nyní zneužívá tělovýchovný spolek Sokol a především jeho spoluzakladatele Miroslava Tyrše, jehož se zuby nehty snaží naroubovat na rádoby polovojenské spolky v severočeském Děčíně.  

Národní demokracie hrající si na české ultranacionalisty díky neznalosti české historie opěvuje Němce narodivšího se v čistě německém prostředí.

bartos_tyrs

Miroslav Tyrš se narodil 17. září 1832 na panství Františka Antonína Thuna v Děčíně. Světoznámý zakladatel tělovýchovného spolku se původně nejmenoval Miroslav a už vůbec se v jeho příjmení nemohl objevit žádný háček. Tyršova maminka Vincencie s tatínkem Janem Vincencem česky vůbec neuměli. Doma se hovořilo výhradně německy. Tyrš……správněji spíše Tirsch, byl po svém narození pokřtěn jako Friedrich Emanuel. Život budoucího propagátora tělovýchovy nebyl vůbec jednoduchý. Maminka s tatínkem onemocněli tuberkulozou, na kterou také oba dva zemřeli.  Malému Tyršovi bylo pouhých šest let, když zůstal na světě bez obou rodičů.

[quote_center]S českým prostředím se seznámil až u svého strýce Bedřicha Kirschbauma, u kterého ve Vruticích na Mladoboleslavsku vyrůstal. [/quote_center]

Němčina v dobře situovaných rodinách nebyla ničím novým. Bylo to běžné, zvláště, když Tyršův otec pracoval až do onemocnění tuberkulozou jako lékař u hraběte Thuna. Strýc Bedřich byl hospodářským správcem a později ředitelem na panství barona Bedřicha Neupaura. V devíti se kvůli vzdělání maličký Tyrš stěhuje k dalšímu strýci Antonínovi do Prahy, kde navštěvoval zdejší gymnázium. 14 000 zlatých jako dědictví po otci zajišťovalo osiřelému synkovi naději na dobré vzdělání. Na gymplu se coby student setkal se studujícím Janem Nerudou a Josefem Barákem.

V časech gymnaziálních studiích si Tyrš začíná hrát se svým jménem i příjmením. Maturoval ještě jako Friedrich Tirsch, ale na právnickou fakultu 28. listopadu 1850 se již zapsal jako Friedrich Tirš. Na dvou přijímacích lístcích do tělocvičné jednoty pražské Sokol je jednou uveden jako pan Tirš, jindy jako Bedřich Tyrš.

[quote_center]Až ve zbrojním pase z 18. 6. 1870 vystupuje jako Miroslav Tyrš.[/quote_center]

O Tyrše se přetahují jak čeští, tak němečtí nacionalisté. Zatímco sudetoněmecké spolky s oblibou vytahují z kontextu německé prostředí Tyrše, čeští nacionálové si se zakladatelem Sokola hrají jako s největším Čechem v okolí. Oba dva přístupy jsou výsledkem absolutní neznalosti historie, kterou se ultranacionalisté pravidelně projevují.

[quote_center]Samotný Sokol vznikl 16. února 1862 po vzoru německých turnerských spolků, které dávno předtím v Česku existovaly, a které samotný Tyrš na doporučení lékařů navštěvoval.[/quote_center]

S trochou nadsázky a totálního odporu čecháčkovských nacionalistů bychom mohli říct, že masové pěstění těla a ducha vzniklo na základě německého modelu. Ostatně, na tom není nic špatného a už vůbec nenárodního. Většina nových věcí vzniká na základě motivace něčím doposud existujícím.

Pamětníci Tyrše popisují jako bledého, pohublého, zamračeného pána, jež si neustále stěžuje na nespavost a neurózu. I když český národovec německého původu usiloval o co nejzdravější populaci, sám trpěl velmi silnými a těžkými depresemi, které se ve Švýcarsku snažil neúspěšně léčit. Kvůli nim se Tyrš musel uchýlit mimo ruch města do venkovského prostředí, jež se Tyršovi stalo nakonec v Rakousku osudným. Za záhadných okolností utonul v řece a některé zdroje říkají, že se nejednalo pouze o náhodu.

[quote_center]Jako Němec z německého prostředí, jež prvních šest let svého života tráví čistě německy diskutující rodině, neměl Tyrš příliš velké předpoklady pro to, aby se stal jednou z ikonických postav českého národního hnutí.[/quote_center]

Kdyby Tyršovi nezemřeli rodiče a kdyby nestudoval na Akademickém gymnáziu v Praze, a kdyby se neseznámil s Eduardem Grégrem…..možná by Miroslav Tyrš nebyl tím, kým se stal. Svou roli v nacionalistickém “zrání” Tyrše sehrávalo působení Tyrše jako domácího učitele v rodině Eduarda Bartelmuse, díky němuž se spřátelil s dalším Němcem žijícím v Česku, Heinrichem/Jindřichem Fügnerem, se kterým později založil věhlasný Sokol. Od německého kurentu, s nímž dříve psával, přesedlává Tyrš na latinku……i touto změnou se chce přiblížit českému prostředí.

Miroslav Tyrš býval soukromým učitelem dcery svého kamaráda. Kantorský vztah přerostl ve vztah milenecký, jež následně vykrystalizoval po smrti svého přítele ve vztah manželský. Dceři Tyršova přítele, Renatě Fügnerové bylo v okamžik svatby pouhých sedmnáct let. Dnes by takový milenecký pár vypadal velmi zvláštně a někteří jednodušší lidé by Tyrše obviňovali z  pedofilie, protože se zamiloval do nedospělé žabky. V období konce 19. století byly podobné sňatky častější a nejednalo se o nic “úchylného”.

[quote_center]Samotný Tyrš by zajisté nebyl rád, pokud by zjistil, že zrovna antisemita vytvářející antisemitsko-ultranacionalistickou stranu si jej bere do úst a následně také do klávesnice.[/quote_center]

Při svém vzniku měl Sokol na tehdejší dobu poměrně liberální podmínky pro členství. Nezakazoval vstup Židům ani jinak věřícím. Známý je například tento Tyršův citát: “Protivy náboženské jsou proti sokolským stanovám“. Antisemitismus je zpátečnický a jak Tyrš říkával: “…zpátečnictví je největším zločinem na národě páchaným.Adam B. Bartoš chce zatahovat za brzdu, přivádí  stín Národního souručenství coby Národní demokracii a tím se stává nositelem zpátečnictví.

Tyršovými slovy bychom mohli říct, že se Bartoš svými činy dopouští zločinu na národu. A byla by to naprostá pravda. Svou neschopnost i touhu po militarizaci se nejznámější antisemita republiky snaží zakrývat zneužíváním a pohanou národních ikon, i když o nich zhola nic neví.