Politici a vysocí státní úředníci by měli mít povinně Facebook i Twitter

“Hranice mezi soukromým a veřejným je na Facebooku dost nejasná. Když se někdo ve veřejné funkci vyjadřuje na svém profilu, není vždy jasné, zda mluví za sebe, nebo zda se jedná o oficiální stanovisko”……proto mnoho českých politiků, lidí z veřejného prostoru maže své profily na sociálních sítích, nebo je radši ani nemá. V tomto přístupu se zobrazuje uzavřenost a nedemokratičnost českého prostředí, kdy se veřejný činitel nepovažuje za zodpovědného široké veřejnosti, a kdy takový jedinec necítí potřebu každodenní komunikace se spoluobčany, kteří poslance, senátora, městského zastupitele do funkce jmenovali. 

Zatímco v zahraničí je opačný trend, v českém prostředí stále kraluje socialisticky východní styl politiky, kdy ostatním není nic do toho, co si veřejně činná osobnost myslí, jak jedná a co plánuje v nejbližších dnech. Co kdyby se zvolená osobnost vyjádřila na soukromém profilu nepatřičně a ukázala by pravé jádro svého já……v předvolebních spotech ze sebe kravaťáci dělají nebeské anděly, zatímco ve světě sociálních sítí by mohl udatný rytíř za práva pracujících ukázat, že není pro lidská práva, rozhodně nesmýšlí o dobru pro ohrožené a některé minority nazývá “černými sviněmi”…….

Měli by politici a státní úředníci komunikovat s občany také na sociálních sítích? Měli by mít veřejně dostupné účty a měli by na takovém účtu zveřejňovat střípky ze soukromého života, nebo by se měli vyjadřovat jenom k veřejným událostem jako jsou návrhy zákonů, zahraniční a domácí události, či dění v kulturním světě? Veřejný sektor by se měl ve 21. století přibližovat ke každému z nás a jedním z neodmyslitelných nástrojů sbližování se jsou sociální sítě…….politik i vysoký státní úředník by měl mít odezvu od veřejnosti, protože jinak není schopen vykonávat svůj mandát na sto procent. Přinejmenším sociální sítě, například Facebook, ukazují jaké sociální skupiny podporují toho či onoho politika a jaká rozhodnutí vyhovují té, či které sociální skupině. Pokud nejčastějšími obdivovateli jsou ultrapravicoví extrémisté, potom je zřejmé, že politik svými názory kope za plešatce, nedemokracii, rasismus a další pochybné vlastnosti, které se po celou dobu snažil v předvolební kampani neuměle maskovat.

Sociální sítě mohou sloužit jako filtr, indikátor, sociologická ukázka praktického využití politiky zvoleného zástupce. Sociální skupiny se hlásí k politickému odkazu vyzařujícímu z jednotlivých postojů, návrhů zákonů a proslovů z médií. Tichá řeč, jež by jinak byla ukryta před zraky ostatních, vyplouvá na povrch ve světě nul a jedniček. Profily politiků na sociálních sítích narušují stranický marketing, pracně vytvořený obrázek, který je chtě nechtě  vytvářen vnějšími vlivy sociálních skupin, jež se bez zábran hlásí ke skrytému vzkazu, odkazu v jednotlivých větách kampaně. Zatímco dobře zaplacená a zastrašená média mohou pomlčet o té či oné větě, obyčejný profil “obyčejného” občana si může větičky všimnout a veřejně ji vytáhne na světlo boží……..politik se musí ke zveřejněné větě vyjádřit tím, že ji smaže, sdělí jak ji myslel, nebo odmítá jakkoli reagovat.

politik

Politické strany jsou si toho vědomi, a proto najímají své fanoušky, aby zasílali dobré otázky, aby šířili kladný postoj k předem určenému kandidátovi, zatímco odpůrce politika haní seč jim síly stačí…..i to se děje…..a není to správné…..za politiky často hovoří najmutí brigádníci, či specializovaní odborníci na veřejné vystupování……..přesto všechno i tyto mnohdy přeplacení herci ukazují základ politiky, kdy je tolerována například extrémismus, rasistické názory, je podporován nacionalismus……skupina fake profilů útočí na tazatele……..i na základě těchto informací si můžete udělat obrázek o tom, jaký poslanec, městský zastupitel nebo vysoký úředník vlastně je.

Stačí dlouhodobě pozorovat, poté není problém číst mezi řádky jednotlivých správců profilů, jednotlivých tazatelů…..není problém rozlišit najímané přitakávače, není problém zjistit co politik nebo vysoký úředník chce nepřímo sdělit…..a právě tohoto se čeští politici a vysocí úředníci obávají. Že by konečně někdo mohl zajít dál, než za veřejnou slupku a tyto informace by poté nějaký bloger mohl veřejně popisovat na internetu…….už proto by každý politik i vysoký státní úředník měl mít Facebook s Twitterem, na němž by kdokoli měl možnost vytvořit si další obrázek do mozaiky politiky.