Náckové si jezdí do Osvětimi “jen tak hajlnout”

Jednodenní “poznávací” výlet do Osvětimi nebo Březinky je pro neonacistu další z příležitostí, jak se zasnít do svých duševních perverzí. Ze sociálních dávek, z nezaměstnanecké gáže vysolí necelé čtyři stovky a může se vesele před objektivy fotoaparátů zvěčnit, jak hajloval před místem utrpení statisíců, milionů nenáviděných Židů. Je to další z hloupých koníčků neonacistů, kteří po takových návštěvách popisují stavy radosti, jak by bylo nádherné, pokud by plynové komory opět fungovaly pro nepřátele ideologií hákových křížů. 

Jen tak si hajlnout jako “hrdina” před zraky spolunávštěvníků….. hlupáci dnešků s hlavou kolenatou až k temeni dorazí na místo poznávání většinou v klasickém stejnokroji ultrapravičáků. Touží alespoň na malý okamžik pocítit hrdost nad svými ideovými kolegy z reichu. Kéž by mohli alespoň na setinu vteřiny sami vzít lopatu a zatnout ji do hlavy mučeného Žida…..zatímco se oživlé relikvie neonacismu pohybují coby turisté liduprázdnými prostory utrpení, ve své perverzní mysli uchovávají obrazy z dokumentárních filmů, v nichž právě oni představují esesáka v černé uniformě s lebkou na čepici.

Krev, čest a vlast……trapný ideál vlastenectví, ukazují svou zrůdnost právě na takových místech, jakými jsou Osvětim a Březinka. Dávají možnost prožitku xenofobního de javu…..hmotné naplnění toho, zač se snaží dennodenně “bojovat” v zaplivaných hospodách nad zvětralým pivem, ortelem a zvoláním “SIEG HEIL”.

nacek

Je to nová móda neonacistické obce. Milovníci hákových ratolestí si zajedou na místa utrpení, aby alespoň na sociálních sítích vypadali jako nebojácní služebníci ideologií, kvůli kterým ostatní rádoby ultrapravicoví politici zakládají jednu partaj za druhou. Existují dokonce specializované “cestovní kanceláře” pomáhající neonacistům k plnění perverzních snů. Dovezou je na místa skonu milionů, aby také oni po více než sedmdesáti letech mohli vydělávat nad masovým vražděním lidí.  Jeden nácek, další příležitost k milionovým ziskům, kde hajlování neznamená ve jménu kapitálu vůbec nic.

Hromadné vraždění je pro neonacistu největším vynálezem století, a proto chce poznat jeho zbytkovou realitu, jež představují místa jako Osvětim. Turismus obecně zaměřený na poznávání Osvětimi je zneuctěním památky všech utýraných a zadržovaných lidí.  Už před Osvětimí hlásí informační tabule: “Muzeum Osvětim”, ve jménu kapitálu se někdo snaží zastřít pravou povahu místa. Piktogramy ukazují, že je zde zákaz vstupu psů a lidí v plavkách a nesmí se tu kouřit, jíst a jezdit s dětským kočárkem……..přesto se u vstupu nabízí ve stáncích knihy i nápoje. V budově, kde se prodávají lístky, je také jídelna, v níž se holohlavý nácek může posilnit před svou “zábavou”.

Koncentrační tábory by neměly sloužit jako zábavní parky, neměly by být místem, kde se neonacisté zasní do svých vlhkých snů plných smrti, ubližování a týrání Židů, Romů, homosexuálů, komunistů a dalších odpůrců ideologií nacismu.