Ministr Drábek je lhář? Toho si politici nikdy nevšimli? Nebudou oni stejnými lháři?

Ministr Drábek je lhář? On byl někdy pravdomluvný?  To si jen část politiků z levice počkala až všechno bude ztraceno, aby mohla zahájit frontální útok nikoli za práva lidí, ale za práva svých volebních preferencí. Dobře zmagořený volič je ten, kdo prohlásí ČSSD a KSČM za svatou dvojici českého lidu. Jasně, levice neměla a nemá dostatek poslanců v Poslanecké sněmovně, a tak nemohla nic dělat. Takový zmagořený volič si ani nevšimne, že stejná ČSSD  není stále v přesile v Poslanecké sněmovně, a přesto zahájila obrovské akce proti církevním restitucím. 

Ospalý medvěd povstal, protože v dálce ucítil mršinu v podobě předčasných voleb. Divadélko podzimních  dnů začíná v celé své kráse. Pravda…….to je to poslední, co se dnes kravaťákům ve státních službách hodí. Ospalé dny plné Jánošíkovských prohlášení vyplňují prázdnotu politické chudoby. Zatracení politici naoko volají po nových volbách, aby se takzvaně vyměnily karty na politické šachovnici. Modrého “satana” vystřídá “satan” oranžový. V českém prostředí se nejedná o nic jiného, než je o předávání štafetového kolíku mezi dvěma závodníky. Jednou vyhraje první cenu Péťa aby ji příště vyhrál Bohoušek.

Komunisté si hrají na změnu, jenom ve skutečnosti nedojde k ničemu menšímu, než k přesídlení havranů z asistenčních, do předních míst. Ministr Drábek byl lhář od samého počátku. Jen si milí spoluobčané vzpomeňte, jak tento ministr obviňoval zdravotně postižené z falšování úředních listin. Jedním z ideologických důvodů nutnosti sKaret bylo podvádění lidí se zdravotním postižením. V myslích pana ministra měli snad všichni lidé s handicapem doma tiskárny schopné falšovat staré průkazky. Dalším výmyslem pana ministra byly informace pocházející ze zaujaté Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Najednou handicapovaní měli peníze z příspěvku na péči podvodně využívat v rozporu se zákonem. Ministr nikdy neměl nestranné důkazy k takovým tvrzením.

Proč tehdy politici nevstali a neukáznili ministra Drábka? Současný mravokárce, Radek John na svém vládním začátku rozkřikoval do okolí, že jeho prvotním zájmem nejsou handicapovaní. Tehdy byly hlavní ty antisociální reformy, ke kterým se Věci veřejné zapůjčily. Kroky ministra Drábka byly hodnoceny Johnem a jeho lidmi jako zdárné vládní snažení. To, co tenkrát pro vedení pravdomluvných znamenalo vládní reformy, to dnes představuje něco tak špatného? Tenkrát všichni kdo poukazovali na stejné věci, o kterých Véčkaři nyní mluví, byli považováni za kverulanty. Neměli by se politici, nejen Véčkařů, omluvit všem, kteří dávno poukazují na špatnost sKaret?

Ministr Drábek velmi dobře ví, o čem je smlouva na sKarty a přesto mlží. Důchodci představují další stupeň zajišťující České spořitelně tučný obchod. Ministr Drábek sliboval, ale už předem věděl, že pouze politicky kryje. Ostatně je to právě ministr Drábek, kdo je přeborníkem v krytí předem vykalkulovaných a připravených návrhů. Proto také po celou dobu nebyly smlouvy na sKarty plně dostupné. Celý smlouva má přes 18 dodatků, ve kterých stojí další dodatečné nápady, o kterých veřejnost zatím neví. Dokonce ani není jisté, zda je smluvně pokrytá celá republika po stránce bankomatů. Kde je cynismus senátora Zdeňka Škromacha, který se ještě před několika měsíci zajímal pouze o to, jestli bude dostatek bankomatů?

Proč se stejný senátor nezajímal například o smluvní podklady týkající se zajištění bankomaty? Facebooková hvězda number one se o to nezajímala možná proto, že mu k celé záležitosti nepřipravili nic lidé ze senátorova radilského týmu. Když se jednalo o “bezvýznamné” zdravotně postižené, byli politici zticha. Levice spala, protože ti s postiženími jsou jen nepatrná slupka ze zájmové skupiny budoucích voličů. Ono ostatně stačí, když se levice na postižené vykašle, přispěje svou trochou k prosazení reforem a oni ještě potom ti postižení veřejně zatleskají výslednému boji levice proti sKartám, které jsou tak nějak v plánech socanských opatření v rámci šetření v sociální oblasti.

Nyní jsou v ohrožení důchodci, proto se najednou rodí novodobí Blaničtí rytíři s plnou zbrojí připravenou na své skryté spojence. Ono je stále mnoho věřících, kteří věří, nebo jenom říkají, že člověk má mlčet, když se levice trošku probudila na konci tohoto roku. Nyní jsou v sázce obyvatelé 250 vesnic, kteří mají k bankomatům dále než 10 ilometrů. Čert to vem, že v těchto obcích mohou žít handicapovaní. Ti jsou mimo zájem politické nomenklatury.  Ale těch starobních důchodců, těch tam bude víc než dost. To je několik tisíc potenciálních hlasů v možných předčasných volbách. Občan musí pocítit, že třeba ten Sobotka, nebo Bárta z Véčkařů, stojí za každým občanem české, slezské a moravské kotliny.

Politika je divadlem, ve kterém občané jsou obdivovateli umně zahraných replik Moliérova Lakomce. Harpagon jako lichvář neoliberálních časů obírá Marianu, aby nemohla pečovat o svou nemocnou matku. Jen ten zrádný Kleantes, co by Harpagonův syn, uchopil šanci za pačesy, aby mohl nádherné Marianě ukrást její srdce. Ta mu zčásti uvěří a začne zpívat Kleantesovy písně. Harpagon, ten starý šidil, podezírající každého z neskonalé krádeže, je nyní Kleantesem a svým sluhou Valérem usazený do role, ve které jsou jedni bělostnými anděly bez poskvrny, aby ten druhý mohl být arciknížetem zla. Mnou mírně upravená taškařice sedmnáctého století jako by najednou popisovala zrovna to, co se nyní děje.

Moliére ve svém díle vytvořil typ člověka, pro něhož peníze znamenají všechno a je schopen pro ně obětovat i lásku rodiny. Bez peněz si ani svůj život nedovede představit. Raději umře, než aby předstíral pokrytecké svatouškovství – míří na církev a špiclovský systém, který zavede až do samé rodiny. Není tohle všechno předobraz současné České republiky prolezlé totálně zkaženými Harpagony a naivními Marianami?