USA mají největší podíl na vývoji kybernetických zbraní a jejich rozšíření

Spojené státy americké jako sponzoři kyberútoků? Je vůbec možné, aby nějaký stát podporoval ze státního rozpočtu nelegální útoky na jiné počítačové sítě? Ano, toto je možné a dokonce se to zcela běžně děje. Podívejte se například na Blízký východ, spolupráci Izraele a Spojených států. Tam je krásně vidět mezinárodní spolupráce na poli zlegalizované počítačové kriminality. 

Po celém světě narůstá počet útoků  nul a jedniček. Zatímco minulé století bylo ve znamení studené války, toto nové dvacáté první století bude ve znamení kybernetických přestřelek, ve kterých jedni hackeři budou hrdinskými bojovníky, a ti ostatní si vyslouží značku teroristů hodných leda tak černé kopky s malinkým okénkem do zchátralé šedí prolezlé uličky.

William J. Linn, náměstek amerického ministra obrany, prohlašuje elektronický prostor za skvělé území k napadání nepřátel. Pentagon uznal kyberprostor jako místo pro vedení nových válek. Země, moře a vzduch byli doplněny o nový, čtvrtý prostor, ve kterém tanky, rakety a fosforem přeplněné granáty nahradí viry šířící se rychlostí světa do globálního prostoru nekonečného internetu. Počítačová špionáž, dokonce jakási počítačová obranná síť je podporována národními vládami, které si pěstují své kybernetické odborníky . Zpravodajské agentury se doslova obávají škod vzniklých počítačovými útoky, a tak tu najednou vzniká řada tajných vládních programů majících za cíl útočit, bránit a vymýšlet ještě lepší a dokonalejší potupy vedoucí k páchání dalšího státem zlegalizovaného terorismu.

Hlavním účelem kybernetických útoků je získání citlivých informací.  Poslední dobou doslova raketovou rychlostí vzrůstá takzvaný hacktavismus( hackeři podnikají útoky na počítačové sítě a operační systémy z politických nebo sociálních důvodů),. Tato nelegální činnost se z globálního hlediska podílí z 58 % na všech světových počítačových útocích. Kyberšpionáž a kybernetická válka představuje pouhý 3% podíl na celkovém počtu nelegálností ve světě globálního internetu. Tento velmi malý podíl se zcela jistě časem mnohonásobně zvýší.

Podstatná část vládních kybernetických útoků je prováděna především za pomoci počítačových virů.  Přes 140 zemí světa ze svých národních rozpočtů financují vývoj počítačových virů. Vznikají specializované přísně utajované skupinky vládou financovaných odborníků.  Jedna z takových nejznámějších skupinek je izraelská IDF8200, která se podílela například na vývoji počítačového viru Gauss, Flame, Stuxnet a řady dalších. Státní hackeři vyrábějí stále více malwaru( počítačový program určený ke vniknutí nebo poškození počítačového systému).  Ten je koncipován především na shromažďování údajů, počítačovou špionáž nebo sabotáž.

Jednotlivé státy světa tvrdě trestají hackery, přitom stát samotný provádí hackerské útoky. Hacktavisté prodávají nakradené informace nepřátelským státům. Státem financovaní hackeři získané informace poskytují tajným službám, které ve jménu státu vykonávají další následné trestné činnosti podobající se teroristickým útokům. USA jsou jednou z nejvyspělejších zemí světa v rámci počítačového válčení. Pracují na předních špionážních řešeních, spolupracují s dalšími vládami, se kterými vyvíjejí viry a další sledovací zařízení.

Americká armáda provádí například kybernetické útoky v Afghanistánu, kde v roce 2010 uskutečnila několik kybernetických útoků na počítače a počítačové systémy svých nepřátel. Amerika se stává stále otevřenější o svých útocích v kybernetickém prostoru. Na letecké show v Ostravě pro Českou televizi hovořil dokonce voják z jednotky pro kybernetický útok. Veřejně tak USA ukazuje světu, že kybernetické zbraně jsou namontovány také v letadlech, jakým je například letoun B52. Konvenční útok je doplněn o virtuální vět počítačů a jejich rozsáhlých sítí.

Kybernetické útoky a válka mezi počítači není v současnosti postihnuta mezinárodním právem.Je to oblast, ve které neexistuje žádná oficiální regulace. Zatímco například v konvenčních válkách je zakázáno používat nášlapné miny, tříštivé náboje nebo bílý fosfor, v oblasti virtuálních světů neexistují pravidla ochraňující například počítače prostých, obyčejných lidí. Doposud neexistuje oficiální definice pro zbraň kybernetického útoku. Z tohoto důvodu není dokonce ani možné na mezinárodní půdě jakýkoli takový útok stíhat jako válečný zločin. Kybernetické operace například americké armády tak představují oblast pološera, ve kterém je zatím nedovolené prozatimně povolené.

USA ukázaly, že mají propracovaný program na zvýšení kybernetické schopnosti navrhovat a šířit počítačové zbraně. Však také ve spolupráci s Izraelem vznikaly viry jako Stuxnet a Flame. Vláda Bushe začala s projektem Olympijské hry, který pokračoval také pod Obamovou administrativou. Pentagon udržuje nadále tento projekt, dokonce sám přispívá k vytváření nových, ještě lepších postupů a principů elektronických útoků vůči znepřátelených počítačů a počítačových sítí.

Pentagon financuje například projekt “Plan X”, jehož cílem je vytvoření revolučních technologií umožňujících plánování, porozumění a řízení kybernetické vály v reálném čase, ve velkém měřítku  s dynamickým síťovým prostředím. Tímto projektem byla pověřena agentura Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA), která má navrhnout nové nástroje pro zahájení útoků proti nepřátelům v kyberprostoru. Hlavní součástí nového projektu bude vytváření a šíření malwaru. DARPA do nového programu musí taktéž z nařízení Pentagonu  zařadit vývoj nových špionážních programů a postupů majících za úkol neviditelně sledovat v reálném čase několik tisíc počítačů najednou.

Oficiálně má DARPA vyvinout technologie na podporu infrastruktury pro útočné strategie. Jedním z oficiálních cílů je navrhnout nástroj pro analýzu toku dat v každé síti, což podle chystaných plánů poskytne dostatek základních informaci pro vojenské stratégy. Dalším ambiciozním projektem je vývoj architektury na monitorování škod “dynamické napadení nepřátelského prostředí počítačových sítí”. Spojené státy požadují zautomatizování kyberútoků po celém světě.

Zkrátka, USA mají největší podíl na vývoji kybernetických zbraní a diktují dokonce jejich vývoj. Je správné vyvíjet nástroje, kterými lze páchat další trestné činy, které se nějakým zázrakem v rukou státu nestávají trestnými?: