Nizozemský “Matějka” Geert Wilders dopadl, jak sedláci u Chlumce

Nizozemský “Matějka” Geert Wilders dopadl, jak sedláci u Chlumce. Nereálné sliby, útoky na každého muslima, provolávání nenávisti vůči všem rozdílným lidem ve společnosti, zavádění uzavřených pravidel znemožňující oranžové království před celým světem…..to všechno otevřelo oči zprvu popleteným voličům. Najednou se ukázala pravá tvář neschopnosti a žlučovitosti stupidních extrémistů. V předčasných volbách dali voliči rasistům jasný vzkaz: “TAKTO ROZHODNĚ NE”. Stačí chvilka vlády populistů a obyvatelé sami pochopí, kam vedou cestičky vytvořené nesympatickým blonďákem. Porážka Wildersovy partičky je prohrou pro všechny islamofoby, kteří se rozhodli jako noví rytíři Kristova cechu pranýřovat jinověrce kvůli jejich údajnému čarodějnictví a satanismu.

Bezbřehé předvolební slogany očerňující migranty, slibující zastavení finančních toků na jih Evropy, vyzývání k boji proti islamizaci stařičkého kontinentu, to všechno byl nyní slabý kalibr. Poučení spoluobčané dávno vědí co se skrývá za extrémismem a jeho bonmoty.  Lidé nejsou kdákající slepice a mají vlastní rozum. Nenaletěli podruhé na další nesmysly nereálných a naprosto odporných plánů. Programy tolik podobající se například českým Svobodným nebo Kusákově Antimešitě nezabraly na žádného z poddaných královny Beatrix. To, co dříve lákalo média, je nyní posíláno zcela poprávu do kouta. Islamofobie a islamofobní nálady nemají v civilizovaném světě co pohledávat. Partaje a organizace hlásající islamofobii jsou kromaňonci novodobých dějin.

Lidé se nechtějí navracet do jeskyní, do kterých lákají Wilders a jemu podobní pralidé. Pomyslné burácení kyjem, sedmnáctiminutové čtení rasistických povídaček o 11. září, madridském nebezpečí roku 2004 doprovázené citacemi z Koránu také nepřineslo žádný výsledek. Wilders pobouřil muslimskou komunitu, ale žádné sympatie u svých spoluobčanů nevyvolal. Naopak, stále více lidí se stydělo za to, že ten blonďák bez bugatky je také jedním z nich. Rasista, propagátor a snad i guru celosvětové islamofobie nyní  jako neschopný maturant pohořel.

Zatímco se zkouška jednoho zkrachovalce nezdařila, národ obstál na jedničku s hvězdičkou. Jedním šmahem se zbavil plevelného zápachu rozkládající se mrtvolky islamofobních stupidit. Holandský Mozart rasové nenávisti nakonec skončil tak, jak si zaslouží. Vykopnutý mimo parlamentní škamna. Kdysi se pasoval do role hloupého Koniáše ochotného spálit knihu jenom proto, že je hlavní knihou jiné víry. To může udělat opravdu jen duševně labilní človíček bez špetky zdravého rozumu. Ničení knih na základě ideologických hodnot je barbarstvím.

Normálně smýšlející Holanďané nechtějí nikoho uzurpovat. Požadují jenom politiku, ve které by mohli žít normální životy. Nikdo z nich nevolá po konci Evropské unie, nikdo z nich nevolá po rasistických zákonech ponižující ostatní minority žijící ve stejném království. To jenom extrémisté využívají nedokonalosti Evropské unie jako megavýtah k vyšším cílům. Vytáhnou se jednoduché poučky, poukáže se na problémy, které rozhodně nemohou za evropské potíže a někteří lidé, kteří se nestarají o politiku, naletí na sladký medík extrémistů. Jenže takové lákadlo je funkční pouze jednou. Pokud se využívá  příliš často, přestane fungovat,

Wilders zahájil svou politickou kariéru v roce 1997, kdy se stal radním. Z poradce a pisatele proslovů plných nenávisti, rasismu a pošetilých řešení, se Wilders stal důležitý a ještě důležitější pacholek na poli holandského extrémismu. Turecko uvažovalo o vstupu do EU, Wilders využil islamofobní rétoriky a zahájil frontální útok demagogie, která ho posléze vynesla až do parlamentu. Jako cvičený opičák tam vyřvával rasistická heslíčka, za která by se nemusel stydět ani samotný Goebels. Policejní ochrana před odplatou za hulvátství, mediální senzacechtivost, mediální nafukování islamofobie, to všechno pomáhalo k růstu nejznámějšího rasisty v oranžovém království tulipánů.

V roce 2006 Wilders svou kampaní namířenou opět proti muslimům obsadil v holandském parlamentu 9 z celkových 150 poslaneckých křesel. O čtyři roky později už to bylo rovných 24 stejně rasisticky naložených bezmozků sedících v holandských poslaneckých lavicích. Byl to naštěstí Wilders, který si sám vykopal politický hrobeček, do kterého následně ulehl. Geert Wilders si byl sebou až tak moc jistý, že bez rozmyslu podkopal starou vládu Marka Rutteho. Myšlenkový zvrhlík ve službách islamofobie naštěstí podlehl chimérám, aníž by někdy uviděl skutečnou realitu.

Na další čtyři roky zůstane Geert Wilders v politickém hrobečku. Islamofobie plná bezdůvodné nenávisti, rasismu a kulturního šovinismu byla poslána k šípku. Doufejme, že v trnitém křoví zůstane na velmi dlouhé časy. Pokud se lidé poučí ze svých chyb, může dobro zvítězit nad zlem. Holandsko je toho důkazem.