Divadlo s DPH pokračuje, abychom mohli být vládně podojeni

Zvýšení daní se nepovedlo, a tak si vláda počká na nové kolečko politických tanečků. Zatím se někteří politici ODS dušují nad ochranitelskou rolí tradiční pravicové politiky odmítající zvyšování daní. V druhém vládním podání obaleném hlasováním o důvěře pravicoví politici zapomenou na správnost pravicových ideálů. Nad nimi zvítězí touha zůstat na výsluní politického Olympu. Tady nejde o nějaké občany, o nějaké rodiny, zdravotně postižené, nebo snad o důchodce. Tady jde především o další politickou hru, ve které jednotliví poslanci slouží straně, nikoli občanům a České republice.

Rozumí snad někdo chaotickým vzkazům Nečasova abinetu? Daně je třeba zvyšovat, protože to navrhl ministr financí Kalousek. Žádné jiné reálné odůvodnění tady neexistuje. ODS tak jako všechny parlamentní strany sešla ze své cesty. Matoucí jsou také slova Sociálních demokratů, kteří snad ve chvilce nějakého fantasu přiznávají, že je nutné zvyšovat daně, ale takový způsobem, jakým to navrhuje ODS, to je pro ně nemožné. Ano, navrhování zvyšování daní je hloupost. Stejně tak jjsou hloupá slova Sobotky o tom, jak jejich působením po volbách všechno rychle přemění.

Z politika osvojujícího si poslanecké náhrady, se tak během několika vteřin stává pohádkový dědeček slibující něco, co nikdy nemůže být bez vážných důsledků pro stát naplněno. Jedna vládní nesmyslnost je tak nahrazována zatím ve formě slov nesmyslností druhou. Kdo z potencionálních voličů uvěří levicovým nebo pravicovým žvástům? V levicové politice je to stejný populismus, jako když se Škromach dotazoval Drábka na dostatek bankomatů, aby později útočil proti sKartám, o kterých ještě před lety v roce 2007 vedl jednání na půdě Poslanecké sněmovny.

Je na čase doznat, že v poslaneckých lavicích sedí političtí populisté, kteří hledí v první řadě na stranu, potom na sebe. Občané a snad i tato země…..to je na konci jejich morálního žebříčku hodnot. Senát ovládaný oranžovou Sociální demokracií vrátil zákon o DPH zpátky poslancům k dojednání. Poslanci jako Bém, Tluchoř, Florián, Šnajdr nebo Fiala poslali veřejnosti vzkaz: “dokud nad námi předseda Nečas nezamává hlasováním o důvěře, tak do té doby máme jakoby svůj ochranitelský rozum. Potom už přemýšlíme je za stranu a pro stranu”.

Levice dostala další možnost ke svým divadelním vystoupením plných silných slov. Nyní když jsou lidí z velké části nakloněni k levicové politice a PR oddělení strany to ví, tak teď je možné požadovat nové volby. Dříve když bylo třeba velké vypětí levice, tak ta levice mlčela. Ale o tom je snad škoda hovořit nebo psát. Vláda zvyšuje daně, přesto zvyšování daní nepřináší kýžené výsledky. Vybírá se stále méně peněz na DPH, protože opatření vytvářená vládou nejsou opatřeními, ale hloupými pokusy o destabilizaci sociálního a společenského systému České republiky. Ve vztahu k církevním restitucím se veleslavná církev chová, jakoby byla v 17. století. Chce všechno, i to co jí nikdy nepatřilo. Je to nelogický krok, stejně jako je nelogické zvyšování daní o jeden procentní bod.

Jedno procento je to na papíře, ale ve skutečnosti jde o mnohem vyšší zvyšování daní. Vláda si počíná neodborně. Ostatně, to je její tradiční postoj k problémům České republiky. Občané jsou v očích ODS a TOP09 dojnými krávami pasoucími se na zelené louce. Nic nepotřebují, jen to zelené a vzduch. Proto se zvyšují veškeré možné poplatky. Bohužel takový pohled na občana není jen na pravici. Nachází se i na levici, která uznává, že je třeba zvyšovat některé daně. Politici, ať už jsou z levice nebo pravice, stejně nechtějí řešit probléy. Oni zvýší daně, i když ve výsledku k žádným vyšším příjmů z daní nedochází.

Systém státu je nemocný a svíjí se v bolestech. Politické domy jednotlivých partají raději pomlčí o takovém stavu. Existuje jednoduchá hračka v podobě daní, pomocí které se dají levnou cestou na krátké okamžiky vyrábět Potěmkinovské vesničky plné lepších zítřků a možná i včerejšků. Nikdo se nezabývá problematikou lepšího výběru daní. Nikdo se nestará o nový zákon o státním rozpočtu, který se v současnosti podobá černé díře. Nastrkají se do něj miliardy, nikdo už ale nevidí kolik peněz bylo na co použito.

Celé dění kolem daní je pouhé divadlo s velmi špatnými herci a ještě horšími diváky.